Všichni máme naději žít bez bolestí 

Minulý týden jsem byl na oslavě narozenin. Seděl jsem u stolu plného lidí a jak to tak bývá, při seznamování s novými lidmi jsme se bavili o tom, kdo co dělá a kde kdo pracuje. 

Jakmile jsem se zmínil, že jsem pohybový terapeut a specialista na zdravé cvičení, nastalo něco, co dobře znám. Najednou jsem byl zahlcen ze všech stran dotazy. „Co mám dělat, když mě bolí záda?“ „Je šance, že se zbavím bolesti kyčlí?“ „Můžu ještě někdy běhat s mým kolenem?“ 

V tu chvíli mě napadla prostá, ale hluboká myšlenka: Všichni přece máme naději žít bez bolesti! Hned jsem si tuto myšlenku poznamenal, a proto teď čtete tento článek. 

Situace kolikrát vypadá beznadějně, bez šance na nápravu 

Každý den se setkávám s lidmi, kteří mají bolesti a chtějí je řešit. Je to hlavně proto, že je bolest omezuje až příliš na to, aby ji přehlíželi. Často přicházejí po letech marných pokusů, s diagnózami jako „degenerativní změny“, „artróza“ nebo „s tím se už nedá nic dělat“. 

Dovolte mi podělit se s Vámi o tři příběhy, které ukazují, že naděje existuje vždy – i když se situace zdá beznadějná. 

Příběh Jakuba: Když diagnostika mine cíl 

Pamatuji si na tenistu Jakuba, který byl po operaci ramene. Nešikovně spadl na lyžích a k jeho smůle si vykloubil rameno dominantní horní končetiny. Po operaci zanedbal rehabilitaci ve snaze co nejrychleji se vrátit zpět na kurt. 

Začal jsem s ním spolupracovat ve chvíli, kdy už nezvládal tréninkové dávky kvůli bolesti. Lékaři mu na RTG nic nenašli, a tak zkonstatovali, že se jedná o „počáteční degenerativní opotřebení chrupavky ramenního kloubu“ a doporučili mu, ať se začne šetřit. 

Pro 28letého aktivního tenistu to byla zdrcující zpráva. Tenis byl jeho vášní, jeho životem – a teď mu bylo řečeno, že by měl svou aktivitu omezit. 

Příběh Františka: Když sedavý životní styl vede k utrpení 

Také si vzpomínám na klienta Františka, který v podstatě celý den seděl. Seděl v práci, seděl v autě a dokonce seděl i doma. Jeho práce mu téměř znemožnila aktivní pohyb. Je třeba zmínit, že byl i trochu líný a tím se moc netajil. 

Jak už to tak bývá, začali jsme spolu pracovat ve chvíli, když už si řekl: „A DOST, TO FAKT BOLÍ!“ Bolesti beder ho dostaly do bodu, kdy nemohl spát, soustředit se na práci ani si užívat volný čas s rodinou. 

Příběh Šárky: Když mateřství přináší bolest místo radosti 

Šárka ke mně přišla osm měsíců po porodu svého prvního dítěte. Porod proběhl císařským řezem a následná rekonvalescence byla komplikovaná. Postupně se u ní rozvinuly intenzivní bolesti v oblasti bederní páteře a pánve. 

„Nejhorší bylo, že jsem nemohla pochovat vlastní dítě,“ svěřila se mi se slzami v očích. „Když jsem ho zvedla, projela mi zády taková bolest, že jsem ho málem upustila. Musela jsem ho rychle předat manželovi.“ 

Lékaři jí řekli, že jde o běžný stav po porodu a že se to časem upraví. Fyzioterapie, kterou absolvovala, přinesla jen krátkodobou úlevu. Šárka se začala bát, že už nikdy nebude moci normálně fungovat jako matka. Nemohla si hrát se svým synem na zemi, nemohla ho nosit v náruči, nemohla se starat o domácnost bez výrazných bolestí. 

„Cítila jsem se jako neschopná matka,“ řekla mi. „A to mě bolelo ještě víc než ta fyzická bolest.“ 

Řešení beznadějné situace je mnohdy banální 

Co spojovalo tyto tři zdánlivě odlišné případy? Příčina jejich problémů byla překvapivě podobná – a řešení mnohem jednodušší, než by kdo čekal. 

Jakub: Obnovení správných pohybových vzorců 

Tenista Jakub neměl žádné „počínající degenerativní opotřebení chrupavky“. Vlivem zanedbané rehabilitace po operaci měl absolutně špatné postavení ramene při úderu rakety. 

Aplikovali jsme metodu 4 klíčů: 

• Naučili jsme ho správnému hlubokému bráničnímu dýchání, které je základem pro jakýkoliv kvalitní pohyb 
• Zaměřili jsme se na trénink svalových souher – uvolnili jsme svaly pletence ramenního a posílili stabilizační svaly lopatky 
• Pracovali jsme na funkčním držení těla při úderu i mimo kurt 

Doplnili jsme celý systém o funkční protažení, které respektovalo jeho přirozené pohybové vzorce 

Po osmi týdnech se Jakub vrátil k plné tréninkové zátěži. Po třech měsících hrál turnaj bez jediného náznaku bolesti. 

František: 15 minut denně změnilo jeho život 

František to měl o něco složitější v tom, že jeho práce byla psychicky a časově velice náročná a bylo složité si najít čas. Ale když musíš, tak prostě musíš. 

V jeho případě jsme museli uvolnit a zharmonizovat svaly v oblasti bederní páteře a pánve. Naučil se správně sedět a každý den cvičil pouhých 15 minut speciální cviky, při kterých oslovil správné pohybové programy v mozku. 

Pomocí metody 4 klíčů:

• Obnovil správný dechový vzor, který je zásadní pro funkci hlubokého stabilizačního systému 
• Natrénoval optimální svalové souhry v oblasti středu těla 
• Osvojil si funkční držení těla při sezení i chůzi 
• Implementoval krátké funkční protažení do svého denního režimu 

Postupně došlo k uvolnění svalového napětí a úlevě od bolesti. Dnes, pár let od našeho prvního setkání, František stále sedí mnoho hodin denně – ale dělá to způsobem, který jeho tělu neubližuje. 

Šárka: Zpět k radostem mateřství 

U Šárky jsme odhalili, že císařský řez narušil funkci jejího hlubokého stabilizačního systému. Jizva po operaci ovlivnila nejen povrchové tkáně, ale i hluboké fascie a způsob, jakým její tělo fungovalo jako celek. 

Pomocí metody 4 klíčů jsme: 

• Obnovili správné brániční dýchání, které bylo narušeno pooperačním obdobím 
• Postupně aktivovali optimální svalové souhry v oblasti pánve a středu těla 
• Naučili ji funkčnímu držení těla při zvedání a nošení dítěte 
• Integrovali funkční protažení zaměřené na uvolnění napětí v oblasti jizvy a přilehlých struktur 

Výsledky přišly překvapivě rychle. Už po třech týdnech mohla Šárka znovu nosit svého syna v náruči bez bolesti. Po dvou měsících se mohla s ním bez obav hrát na podlaze. A po čtyřech měsících se vrátila ke všem aktivitám, které k mateřství patří. 

„Když jsem poprvé vzala syna do náruče a necítila jsem bolest, rozplakala jsem se štěstím,“ svěřila se mi. „Byl to dar, který mi vrátil radost z mateřství.“ 

Proč Vám vlastně o těchto lidech vyprávím? 

Na těchto třech příkladech se Vám snažím vysvětlit, že VŠICHNI (OPRAVDU) MÁME NADĚJI ŽÍT BEZ BOLESTI. 

A z drtivé většiny je to naprosto jednoduché vyřešit. Příčina bolesti se nejčastěji skrývá ve špatně zafixovaných pohybech a pozicích. To tedy znamená špatné pohybové programy v mozku a špatné svalové souhry. 

Jak František, tak Jakub, i Šárka, přestože jsou naprosto odlišní klienti, měli úplně stejnou příčinu bolesti – špatné svalové souhry a nekvalitní pohybové programy. Všichni tři si mysleli, že příčina je někde ukrytá a že bude těžké se té obtěžující bolesti zbavit. 

S radostí mohu říct, že VŠICHNI TŘI se svých bolestí zbavili a můžou zase dělat naplno to, co je baví! A to je to nejdůležitější.

Metoda 4 klíčů: Cesta k životu bez bolesti 

Za 15 let práce s tisíci klienty jsme vyvinuli unikátní metodu, která řeší skutečnou příčinu bolestí – narušené pohybové programy v mozku. Nazvali jsme ji „4 klíče k životu bez bolesti“ a její princip je jednoduchý. 

Tato metoda funguje, protože řeší skutečnou příčinu bolestí – narušené pohybové programy v mozku. Nejde o potlačení příznaků, ale o obnovení přirozené funkce těla. 

Vaše tělo je dokonalý systém, který ví, jak fungovat bez bolesti. Stačí mu jen připomenout, jak na to. 

❓ Nejčastější otázky

Je možné zbavit se chronických bolestí úplně? 

 Ano. Pokud řešíte skutečnou příčinu – narušené pohybové vzorce a svalové souhry – lze obnovit přirozenou funkci těla a bolest postupně mizí. 

Pomůže metoda i po úrazech nebo operacích? 

 Ano. Často právě nedostatečná rehabilitace po úrazu či operaci vede k chybným vzorcům. Metoda 4 klíčů tělu připomene správnou funkci. 

Stačí opravdu 15 minut denně? 

 Ano. Krátké, ale cílené cvičení pravidelně aktivuje správné pohybové programy v mozku a má větší efekt než hodiny nesystematického tréninku. 

Může metoda pomoci i při bolestech po porodu? 

 Určitě. U maminek se často naruší hluboký stabilizační systém. Obnovením bráničního dechu, svalových souher a funkčního držení se tělo rychle zotaví. 

Je tato metoda vhodná i pro starší lidi? 

 Ano. Mozek si pamatuje pohybové programy z dětství a lze je znovu aktivovat v každém věku. Úleva od bolesti je možná i po desítkách let.